neděle
-
nalít
-
tabulku
-
pondělí/úterý
-
citace: Zemanův chlapík
-
Jan Kačer
-
citace: klaus
-
citace: expert
asi ne
-
Jak je to v jiných zemích.
Prezident Miloš Zeman rozdal 28. října ve Vladislavském sále Pražského hradu xx státních vyznamenání. Řádová a medailová bilance třetího prezidenta samostatné České republiky se tím prakticky uzavřela: i kdyby ještě někoho vyznamenal při příležitosti oficiální státní návštěvy nebo v méně využívaný řádový den 1. ledna, na statistikách už to příliš nezmění. Druhý Zenamův mandát skončí 8. března 2023.
Naskytuje se proto příležitost zrekapitulovat, čím a koho jednotliví prezidenti ocenili. Data odhalují, že měl každý z nich k této pravomoci svůj unikátní přístup; potvrzují to i jejich spolupracovníci.
Poprvé se státní vyznamenání samostatné České republiky předávala až v říjnu 1995, tedy téměř tři roky po rozpadu Československa – tak dlouho se čekalo na Zákon o státních vyznamenáních. Od té doby jich Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman udělili celkem 1080x, a to 1069x různým lidem.
Nejvyšším českým státním vyznamenáním je Řád Bílého lva. Českým občanům jej prezident propůjčuje za „zvláště vynikající zásluhy o stát“ a zahraničním uděluje za „za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky“. Jde zároveň o vyznamenání, kterým se nejvíc šetří, a které se nejčastěji – ve víc než třetině případů – uděluje in memoriam. Od roku 1993 jej získalo 119 osobností, z toho jen 73x žijících.
GRAF1_lev
Následuje Řád Tomáše Garrigua Masaryka pro osoby, „které se vynikajícím způsobem zasloužily o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva“. Takových čeští prezidenti našli 187x. Medaili Za hrdinství udělili 137x lidem a Medaili Za zásluhy 634x. Toto nižší vyznamenání zároveň prezidenti nejčastěji udělovali žijícím osobnostem – připnout si ho mohlo osm z devíti vyznamenanýchx.
GRAF4_stacked_bar
Počítáme-li ještě porevoluční Českou a Slovenskou Federativní Republiku, rekordních 262 osobností se dočkalo vyznamenání v roce 1992. Demokratický režim tehdy stejně jako o rok dříve (153 vyznamenaných) alespoň symbolicky napravoval historické křivdy a ve velkém oceňoval především ty, které komunistický režim perzekuoval nebo vyhnal ze země.
Kuriozitou je, že právě rok 1992 byl jediným, kdy v řádový den 28. října vyznamenání neuděloval prezident. Federálnímu shromáždění se v létě nepodařilo zvolit hlavu rozpadajícího se Československa a prezidentské pravomoci včetně této čestné převzal předseda vlády Jan Stráský.
___CITACE EXPERT: PROČ SE 93 A 94 NEMEDAILOVALO
Nově vzniklá Česká republika si první ceremoniál odbyla až v říjnu 1995. Jejím prezidentem byl v té době opět Václav Havel, který ze statistik vychází jako nejproduktivnější vyznamenávač: dekoroval v průměru 62,5 lidí ročně, skoro dvakrát tolik, co Miloš Zeman.
V roce 2003 vystřídal Havla na Pražském hradě Václav Klaus. Nejvíce osobností, 57, vyznamenal hned 28. října téhož roku. Václava Havla tehdy dekoroval hned dvěma vyznamenáními, Řádem Bílého lva i Řádem Tomáše Garrigue Masaryka, což je jediný „double“ svého druhu v historii. Pak Klaus zpomalil a ve zbylých devíti letech mandátu bez výrazných výkyvů udělil v průměru po 23 řádech a medailích.
Klausův přístup se vymyká v řadě dalších měřitelných ohledů. Nejvíc šetřil prvními třídami řádů i první skupinou medaile Za zásluhy. Nejsilněji preferoval žijící osobnosti: in memoriam udělil méně než desetinu vyznamenání a v případě Řádu Bílého lva takto vyznamenával převážně ty, kteří zemřeli nedlouho – rok nebo dva – před ceremoniálem. Mimo to Klaus nejčastěji ze všech tří prezidentů vyznamenával ženy, alespoň relativně k počtu mužů: v poměru 1 ku 5. ___CITACE PROČ
Od roku 2013 o vyznamenaných rozhoduje první přímo volený prezident Miloš Zeman. I ten má svůj specifický modus operandi. Naprostou většinu řádů a medailí udělil či propůjčil v nejvyšší třídě či stupni. Důvody vysvětlil hned v projevu při prvním ceremoniálu, 23. října 2013: „Zákon o státních vyznamenáních mi umožňuje udělit Medaili Za zásluhy I., II. a III. třídy. Kdo jsem já, abych o tom měl právo rozhodovat? Kromě toho se domnívám, že by to bylo ponižující i pro samotné vyznamenané(…)“
Výjimkami je několik řádů nižších stupňů předaných lidem z administrativ prezidentů okolních zemí při státních návštěvách a také Řád Tomáše Garrigua Masaryka IV. třídy pro herce a režiséra Jana Kačera. Zemanovi spolupracovníci si na okolnosti tohoto vyznamenání z roku 2016 nevzpomínají.
GRAF5_třídy_stupně
___citace třídy
___Kačer
Při vyznamenávání Řádem Bílého lva se Zeman pouštěl nejdále do minulosti. V případech premiéra Antonína Švehly a legionářského generála Stanislava Čečka dokonce až před začátek druhé světové války.
„Částečně to může být tím, že senát, sněmovna či občané teď mohou navrhovat více osob z dávnější minulosti,“ říká ke statistikám Vladimír Kruliš, ředitel Odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky, do jehož agendy vyznamenání spadají. „Částečně také tím, že v uplynulých letech již byla řada významných osobností současných či blízkých dějin oceněna,“ dodává s tím, že jde o pouze o jeho odhad jako šéfa protokolu.
GRAF2_jak_dlouho_po_smrti
Kruliš tím připomíná podstatnou skutečnost: vyznamenání sice předává prezident a de facto má při tom právo veta, zároveň jde ale o do značné míry kolektivní proces, byť obvykle bez větších konfliktů.
Seznamy vyznamenaných podle Ústavy kontrasignuje premiér. Do jedno z mála veřejných střetů o konkrétním jménu se dostali prezident Václav Havel a tehdejší předseda vlády Miloš Zeman, který odmítl kontrasignovat vyznamenání pro amerického generála Wesley Clarka, velitele bombardování Jugoslávie. Zároveň prezidentovi mohou posílat své tipy na osobnosti obě komory parlamentu i běžní občané. „Pan prezident Václav Klaus se tomu vždy věnoval už od ledna a řešil to celý rok. Považoval by za urážku obou komor, kdyby jejich doporučení nezohlednil,“ vzpomíná spolupracovník druhého prezidenta a mluvčí Institu Václava Klause Petr Macinka.
Návrhů jmen přitom ubývá. Důvody toho, proč Miloš Zeman jako jediný z prezidentů přikročil k vyznamenávání těch, kteří již některé státní vyznamenání samostatné České republiky dostali, ale ředitel Odboru protokolu Vladimír Kruliš vidí jinde: „Může to být tím, že dojde k významné události, jako bylo úmrtí Karla Gotta, který byl v té době vyznamenán nižším vyznamenáním, Medailí Za Zásluhy,“ popisuje Kruliš okolnosti udělení Řádu Bílého lva I. třídy in memoriam v roce 2020. „Případně si (prezident Zeman, pozn. red.) přeje dotyčnou osobnost vyznamenat vyšším vyznamenáním,“ říká a jako příklad uvádí generála Emila Bočka, kterému Zeman v roce 2019 zvýšil třídu Řádu Bílého lva z třetí na první. Bylo to jediné takové „povýšení“ vyšší třídou; v ostatních případech, celkem deseti, udělil Zeman držitelům některé z medailí jeden z řádů.
Výběr konkrétních osobností pravidelně vyvolává debaty o tom, nakolik si vyznamenání zaslouží ___aktualita.
Míru zásluh o stát či o posilování demokracie a lidských práv nejde vyjádřit objektivním číselným ukazatelem, vždy zůstane věcí názoru a politického přesvědčení. Do jisté míry však lze sledovat významnost oceněných. V červnu v časopisu Nature vyšel článek Křížově ověřená databáze významných lidí, od roku 3500 př. n. l. do roku 2018, ve kterém se mezinárodní tým vědců pokouší vyčíslit významnost největších osobností historie lidstva. Představená metoda je v jádru jednoduchá: čím více práce věnovali editoři a editorky Wikipedie a souvisejících webů heslu konkrétní osobnosti, tím je tato osobnost významější. Blíže je algoritmus představený v anketě Gödel, Trumpová, Lendl. Kdo z přehlédnutých Čechoslováků si zaslouží vyznamenání?](https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/vyznamenani-anketa_2210210600_ksp). V té mimochodem zvítězil Kurt Gödel před Tomášem Garrigue Masarykem a Tomem Stoppardem.
Datový tým Českého rozhlasu propojil vědci zveřejněný dataset dvou milionu významných lidí se seznamem osobností vyznamenaných po revoluci Řádem Bílého lva. Pouze Václav Havel udělil nejvyšší státní vyznamenání lidem, kteří podle tvůrců datasetu patřili mezi tisíc nejvýznamějších osobností všech dob. V roce 1999 dokonce sedmi z nich najednou: při příležitosti desátého výročí Sametové revoluce od něj dostali Řád Bílého lva američtí exprezidenti George Bush a Ronald Reagan, sovětský exprezident Michail Gorbačov, německý exkancléř Helmut Kohl, britská expremiérka Margaret Thatcher, polský exprezident Lech Wałęsa a francouzský exprezident François Mitterrand. Pouze za posledního, vyznamenaného již in memoriam, si řád převzala manželka, ostatní se dostavili osobně.
Seřadíme-li seznam vyznamenaných podle indexu významnosti, kteří jim vědci spočítali, prvním dvanácti udělil Řád Bílého lva právě Havel. Teprve třináctého v pořadí vyznamenal Václav Klaus – a tím vyznamenaným byl opět Václav Havel.
__tabulka
__CITACE EXPERT NENÍ TO FUNKCE PREZIDENTŮ, ALE HISTORIE
__konec: Zelenský
Datový tým Českého rozhlasu při analýze vycházel ze seznamů vyznamenaných na oficiálních stránkách Pražského hradu. ___opravy