Klus-Napojen.txt

Napojen - Tomáš Klus


[C]Vzpomeň, jaks' očima [F]dítěte 

[C]hleděl na letící [G]ptáky,

[C]jak krásné bylo být na [F]Světě

[C]s vědomím, že umíš to [G]taky. 

Dnes už [D]nelétáš, neboť o[F]kolí

zmátlo Tě [D]strachem, že pády [F]bo[G]lí.


[C]Zastav se, Čas nikam [F]nespěchá,

jen [C]Rozum nutí ho [G]k běhu.

[C]Věř však Ty, synu [F]Člověka,

žes' [C]nedílná součást pří[G]běhu. 

Ty jsi [D]já, jako já Tebou [F]jsem, 

společ[D]ná je nám planeta [F]Zem. [G]


REF: [C]Ničeho nelituj,

[F]Život, co máš, je Tvůj,

[C]žij a měj rád, co [G]je. 

[C]Nechť Srdce se rozbijí

[F]Láskou, tak přijmi ji.

[C]Cítíš, jak jsi napo[G]jen,

jak jsi napo[C]jen. [F]

Přes všechny [C]pochyby Život je [G]krásný.

Jsi napo[C]jen [F]

a Svět je [C]Tvá továrna na [G]sny.


Nebe až [C]najde jas ve vodní [G]hladině,

až [C]Měsíc opře se [G]o břeh

a padne [C]Hvězda, zkus si přát [G]jediné,

[C]to aby dopadla [G]dobře. 

Ztiš se a [D]poprvé k Sobě se [F]obrať, 

bez zbraní a [D]krve porazíš [F]Obra. [G]


[C]Obra, co založil [F]Duhy stín,

když [C]před léty zotročil [G]Zem. 

A [C]člověka Bůh ví proč [F]znejistil

[C]v otázce, kdo vlastně [G]jsem. 

Poznej, [D]že být je jedno[F]duché,

ucítíš [D]klid, že vše jedno je [F]Duchem. [G]


REF: