Klus-Nina.txt

Nina - Tomáš Klus


2x [D],[Hmi],[G],[A]


Dnes [D]v noci jsem ze spaní křičela tvoje jméno,

já [Hmi]vím, že nejsi rád, ale nejde zapomenout,

jak [G]při každém slově přivíráš víčka,

prosím [A]vyslyš moji zpověď, už jsme starý na psaníčka.


Jsem [D]bytost z vodních par, živa jenom z tvého dechu,

já [Hmi]vím, že nejsi rád a že je ti to k vzteku,

chci ti [G]všechno říct a pak se někam schovat,

třeba [A]pochopíš, jak je těžké nemilovat.


[D],[Hmi],[G],[A]


Zase [D]zrychlil se mi dech, jak maratónským běžcům,

co je to [Hmi]za příběh, bez lásky, bez milenců,

nemáš [G]slov, patrně všechna patří jiným,

prosím [A]proměň mě s nimi, ve sny, v gesta i činy.


A já tu [D]zůstanu, ztracené malířské plátno,

třeba se [Hmi]vrátíš a já zas nechám se napnout,

prosím [G]maluj mě, tvoř, k obrazu svému,

nech mě [A]shořet, už nikdy o nás nemluv.


REF: 2x Jsi mé [D]úzko, jsi krev z řezných ran,

jsi [Hmi]ten kdo vchází nepozván,

jsi [G]zvuk když padnou mi na rety slzy [A]múz.


[D],[Hmi],[G],[A]


Až [D]splynu se vzduchem, nechám rozplakat nebe,

budu [Hmi]vším, tím, co lidi k propasti svede,

budu [G]Krysařovou flétnou a ozvěna v tvé duši,

pak [A]ptáci tiše vzlétnou, by nedali tušit.


Že se [D]nebe nakloní a zapře se světem,

tvé [Hmi]černé svědomí poprvé promluví k obětem,

ne[G]rovných bojů tvé sebestředné války,

sr[A]dečních nepokojů cos pozoroval z dálky.


REF: 3x Jsi mé [D]úzko, jsi krev z řezných ran,

jsi [Hmi]ten kdo vchází nepozván,

jsi [G]zvuk když padnou mi na rety slzy [A]múz.